Endodoncie nebo implantát?

Velmi často (a snadno) se jako pacient dostanete do situace, kdy dojde k poškození nebo infekci zubního nervu, a tento stav je potřeba řešit. Že to může nebo nemusí bolet, není až tak důležité – v podstatě je nepodstatné, zda vás do ordinace přivedla oteklá čelist, nebo nález na rentgenovém snímku při pravidelném vyšetření.

Pokud se zubní nerv (přesněji nervově – cévní svazek) jednou infikoval, je dříve nebo později nutné zub ošetřit nebo nahradit. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých možností ošetření se pokusím rozebrat následujícím textu.

Endodoncie znamená ošetření a zaplnění vnitřních prostor zubu, tedy prostoru, kde byl dříve zubní nerv a cévní svazek. Pokud se toho dost prostoru dostane infekce, ať již cestou zubního kazu, dásněmi nebo krevní cestou, bílé krvinky likvidující zánět nejsou schopny projít úzkým prostorem ve špičce kořene, a proto se bakterie v zubu nekontrolovaně množí.

Nakonec svou toxicitou způsobí úplné zastavení cévního zásobení a odumření  zubního nervu. Výsledkem tohoto procesu mohou být obrovské bolesti doprovázející zánět nervové tkáně, ale stejně tak může dojít k nekróze nervu bez jakýchkoliv příznaků.

Při našem rozhodování, jak se zubem dále naložit, se můžeme ubírat v podstatě dvěma směry. Buď je nezbytné zub endodonticky ošetřit, nebo odstranit a nahradit implantátem (pokud nezvolíte ani jedno řešení, zub se nakonec stane příčinou takových potíží, že jeho vytržení pro vás bude spásou).

Záchrana zubu (a tedy jeho endodontické ošetření) by měla být vždy první volbou řešení. Nic není tak dokonalé jako vlastní zub, a vše, co vyrábíme my v zubních ordinacích jsou jen jeho plagiáty (možná sice krásné a dokonalé, ale přesto jen plagiáty).

To ale platí u zdraví obecně – vždyť kdo by chtěl třeba po úraze invalidní vozík (a mohl by být jakkoliv krásný nebo třeba posázený brilianty), když by mohl chodit po vlastních, kvalitně ošetřených nohách….

Endodoncie neboli ošetření kořenových kanálků spočívá ve zprůchodnění a vyčištění všech vnitřních prostor zubu, jejich dokonalé dezinfekci a poté v jejich hermetickém zaplnění a uzavření, aby se tam již infekce nemohla dále šířit.

Toto ošetření je velmi složité a časově náročné (může trvat i několik hodin) a proto také nákladné. Pro dosažení co nejlepšího výsledku je často prováděno pod operačním mikroskopem, což zpřesňuje práci a zlepšuje šanci na úspěch celého zákroku, ale celkovou cenu to ještě navyšuje.

Celé ošetření se tak svou cenou často blíží ceně implantátu a proto je potřeba pečlivě zvážit, jaký je stav zubu a jeho prognóza, než se rozhodnete pro konkrétní variantu léčby. Jako v ostatních případech i zde platí, že to musí být vaše vlastní rozhodnutí, protože jen vy rozhodujete o svém organismu. Nemůže jít o rozhodnutí vašeho lékaře – byť se samozřejmě doporučuje naslouchat jeho doporučením.

Endodontické ošetření má totiž také svá rizika, a i o těch musíte při svém rozhodování vědět. Každý zub má svou unikátní anatomickou morfologii, a jeho vnitřní prostory mohou být velice členité a rozvětvené.

Před začátkem ošetření vám nikdo bezpečně neřekne, zda jsou v zubu dva kořenové kanálky, nebo je jich tam třeba pět – a to má na cenu ošetření poměrně zásadní vliv. Řada bočních kanálků také nemusí probíhat v ose kořene, mohou být na hlavní kořenový kanál kolmo nebo dokonce v protisměru, a to pak nemohou být vidět ani v sebelepším mikroskopu.

Také bakterie nejsou v operačním mikroskopu vidět. I když se snažíme kořenový kanálek co nejvíce rozšířit, abychom otevřeli i boční větve vnitřního kořenového systému a mohla do nich proniknout desinfekce z výplachů a bakterie usmrtit, nikdo vám nemůže s čistým svědomím slíbit, že zlikvidoval skutečně všechny bakterie a zákrok bude úspěšný.

Endodontické ošetření proto nelze provést s garancí a zárukou na úspěch. Bohužel, i sebelépe a sebepečlivěji ošetřený zub může mít takovou anatomickou morfologii nebo stupeň poškození, že se ani s největším úsilím nepodaří infekci zlikvidovat.

Proto také vy ani lékař nemůžete mít stoprocentní jistotu, že se zub podaří zachovat. I když je u ošetření pod mikroskopem pravděpodobnost úspěchu vyšší než 95 procent, zbývajících 5 procent selhání je pořád poměrně hodně v porovnání s rizikem ve zlomcích procent u jiných typů zákroků.

Pokud se nepodaří infekci v zubu beze zbytku zlikvidovat a ve vnitřních prostorách nějaké bakterie zůstanou, znovu se rozšíří po celé délce kořene a postupně povedou k znovuobnovení potíží. Endodonticky ošetřený zub je také bezpodmínečně nutné ošetřit korunkou nebo jiným typem protetické náhrady, protože je po rozšíření vnitřních prostor značně oslabený a s postupem času bude jeho tkáň stále křehčí.

Korunka proto chrání zub mechanicky před rozlomením – pokud zub kouše bez této ochrany, nakonec (a to je statisticky jasně doloženo) praskne, a stejně nezbyde nic jiného než jej nahradit implantátem.

Velmi často k nám přicházejí zákazníci, u kterých byla v minulosti endodoncie zubu provedena, ale velmi nedokonale a tudíž neúspěšně (ošetření kořenových kanálků patří k nejdražším stomatologickým výkonům, a za 250 Kč od pojišťovny se opravdu udělat nedá).

I přes nedokonalé ošetření zub může díky dobré obranné reakci organismu fungovat bez potíží, ale je jen otázkou času, kdy se potíže objeví a bude nutné endodontické ošetření opakovat.

V minulost se tyto případy řešily také resekcí – o té se více dočtete ZDE:

Opakování endodontického ošetření (tzv. rendodoncie) je vždy složitější a náročnější než primární ošetření. Spolu s dalším navýšením nákladů na ošetření také klesá procento úspěšnosti takového zákroku. Nejprve je nezbytné odstranit původní výplň zubu, a poté se pokračuje v ošetření, jak bylo popsáno výše. Lékař (i pacient) se ale pohybuje na tenkém ledě – nikdo neví, jak byl zub poškozen předchozím zákrokem, a často ani jakým materiálem byl ošetřen.

Ošetřovaný zub také může kdykoliv prasknout – je oslabený už od předchozího ošetření, a lékař i pacient musí počítat s možností, že celé ošetření skončí extrakcí (vytržením) zubu. Zjednodušeně lze říci, že čím hůř bylo provedeno původní šetření, tím lepší je prognóza opakovaného ošetření. Pokud naopak bylo už původní ošetření provedeno poctivě – a přesto neúspěšně, jsou vyhlídky na úspěch opakování zákroku o poznání nižší.

Na našem pracovišti se nesnažíme všechny zuby zachraňovat „za každou cenu“ – o způsobu ošetření nakonec nerozhodujeme my, ale vždy pouze náš zákazník. U primárních poškození zubního nervu se ale snažíme klienty přesvědčit pro zachování původního zubu (a provedení endodontického ošetření) – jsme přesvědčeni, že takové řešení je lepší než náhrada zubu implantátem.

Pokud je ale zub sporný, rozsáhle poškozený anebo již v minulosti endodonticky ošetřený, často volíme postup, při kterém zahájíme ošetření kořenových kanálků a až po otevření a zprůchodnění vnitřních prostor zubu pacientovi sdělíme (bez záruky) předpokládanou prognózu ošetření.

Zákazník se až poté rozhodne, zda si přeje zub zachovat a pokračovat v léčbě, nebo zub odstranit a nahradit implantátem. I když na ošetření zubních kanálků nelze poskytovat záruku, pokud klient investuje do bezpečnějšího provedení zákroku pod operačním mikroskopem, a přesto o zub do tří let přijde, odečteme mu 50% nákladů na endodontické ošetření z ceny implantátu, kterým bude zub nahrazen.

Když bych měl na závěr porovnat výhody endodontického ošetření s náhradou zubu implantátem, pro endodontické ošetření jednoznačně mluví možnost zachování vlastního zubu, který může sloužit bez nutnosti delší léčby a opakovaných chirurgických zákroků. V nezměněné podobě jsou zachovány také tkáně v okolí zubu, a ošetření kanálků je také nejcitlivějším a nejméně invazivním zákrokem vůči živému organismu.

Nevýhodou je vyšší riziko neúspěchů oproti jiným typům ošetření, a také zhoršující se prognóza u opakovaných ošetření, a rovněž chybějící garance na výsledek ošetření.

Nevýhodu lze také spatřovat v délce samotného ošetření – celý zákrok může trvat i několik hodin, a ne každý pacient je schopen vydržet po tak dlouhou dobu s otevřenými ústy (někdo má velký problém i s desítkami minut). To je také často důvodem, proč někteří zákazníci absolvují ošetření kořenových kanálků raději v analgosedaci.

Pro implantáty naopak mluví vysoká bezpečnost a dlouhodobá (často doživotní) stabilita ošetření a rovněž poskytnutí dlouhodobé garance. Nevýhodou může být někdy nutná prodleva mezi začátkem a dokončením ošetření, která se může protáhnout i na několik měsíců, po kterou zákazník chodí bez zubu, nebo se zhotovenou provizorní náhradou. Velkou výhodou je také významně kratší délka ošetření a minimální zátěž pro pacienta.

Podobné jsou u obou způsobů ošetření celkové náklady na léčbu a také skutečnost, že v obou případech je nezbytné následné protetické ošetření (zhotovení korunky na implantát nebo endodonticky ošetřený zub).