Warning: call_user_func_array() expects parameter 1 to be a valid callback, function '_wp_footnotes_kses_init' not found or invalid function name in /web/htdocs3/zubni_implantatycom/home/www/wp-includes/class-wp-hook.php on line 307

Warning: call_user_func_array() expects parameter 1 to be a valid callback, function '_wp_footnotes_kses_init' not found or invalid function name in /web/htdocs3/zubni_implantatycom/home/www/wp-includes/class-wp-hook.php on line 307
Implantát nebo resekce? | Zubní implantáty

Zavolejte nám: +420 602 360 313

MUDr. Václav Kopecký

vedoucí lékař kliniky EsthetX

Implantát nebo resekce?

Naši zákazníci k nám často přicházejí s tím, že jim má být provedena (nebo v horším případě už byla) resekce kořenového hrotu. Podívejme se, co tento výkon obnáší a jaké je jeho srovnání se zavedením implantátu.

Resekce kořenového hrotu byl v minulém století velmi oblíbený výkon a byl štědře hrazený ze zdravotního pojištění (což jeho oblibu jen utvrdilo). V době, kdy jsme neměli jinou možnost jak prodloužit přežití zubu v ústech, ani jsme nedokázali bezpečně odstranit infekci zevnitř zubu, v podstatě nebylo mnoho jiných možností, jak zub zachránit.

Jednou z možností byla aplikace vysoce toxické chemické výplně na bázi trikresolu a formaldehydu dovnitř zubu, a tím uvnitř zabít vše živé (bohužel ale i v okolní kosti). Jednu výhodu to přece jen mělo – postižený zub přestal okamžitě bolet. Dnes jsou tyto výplně celosvětově zakázány (byť je mnoho lidí má stále v ústech), řada pacientů (a mnohdy i lékařů) na ně stále nostalgicky vzpomíná.

Druhá možnost spočívala právě v resekci kořenového hrotu, zvláště když se na rentgenu objevil zákeřný nepřítel – zubní váček. Tento výkon spočíval v tom, že se po odklopení měkkých tkání vyvrtal ve vnější kosti otvor větší než postižená část kořene, a spodní část kořene se odřízla s cílem odstranit infekci a také vytvořený váček. Měkké tkáně se poté uzavřely a čekalo se, že se v otvoru znovu vytvoří kost a zub bude i po zkrácení kořene dále fungovat.

Celé ošetření má ale hned několik zádrhelů. Nejprve si musíme říci, co je to vlastně zubní váček a jak vzniká. Pokud se dovnitř zubu dostane infekce (je jedno, zda je to zubním kazem, dásní nebo krevní cestou), bakterie se v něm začnou množit, až svou toxicitou způsobí odumření zubního nervu (to může strašně bolet, ale taky vůbec). Tím jejich činnost ale nekončí. Uvnitř zubu mají pohodlný úkryt a dostatek živin, takže se dále množí a jejich zplodiny pronikají hrotem kořene do okolní kosti.

U člověka s oslabenou obranyschopností to vyvolá zánět zubního lůžka, zub začne bolet na skus (zubní lůžko je oteklé a vytlačuje zub ven, proto to bolí) a pacient vyrazí k zubaři. Organismus člověka se zdravou imunitou ale dokáže vzdorovat i této infekci a kolem zubního hrotu začne vytvářet bariéru, která oddělí zdroj infekce od zbytku organismu. Část kosti se sice zánětem rozpustí, ale vytvořená odolná bariéra funguje jako „demarkační linie“, za kterou už žádné nepřátelské bakterie neprojdou.

Resekcí kořenového hrotu – pokud se současně neodstraní infekce ze zubu – se tato ochranná bariéra zlikviduje a celý proces může začít nanovo – pokud to organismus vydrží. Naštěstí to ale většinou nevydrží zub a odporoučí se do věčných lovišť – málokterý zub přežije dvě resekce za sebou, byť ani takové případy nejsou tak vzácné, jak by se mohlo zdát.

Druhým problémem ošetření je poněkud naivní představa, že se ze zubu dá infekce vyříznout i s kusem kořene. Již před mnoha lety bylo jednoznačně prokázáno, že když se v laboratorních podmínkách vytržené zuby naprosto dokonale vyčistily a zaplnily a poté byly vloženy do roztoku s přítomností ústních bakterií, infekce se rozšířila po celé délce zaplněného zubního kanálku v průběhu několika dní.

To znamená, že infekce není nikdy jen ve špičce kořene (byť právě tam se vytvoří váček), ale je v celém vnitřním prostoru zubu. Resekce by proto měla význam jen v případech, kdy kanálek není infikovaný – například když dojde k odlomení špičky kořenového nástroje během ošetření – to se stát může.

Jiným důvodem může být třeba cysta v čelistní kosti, nebo jiný typ onemocnění – tam má provedení resekce svůj význam. Pokud je ale důvodem zákroku infekce v zubu, nemůže jej resekce vyřešit. Řešením je v tomto případě opakování endodontického ošetření zubu (více informací o endodontickém ošetření najdete ZDE). Samozřejmě bezprostředně po likvidaci infekce je možné i provedení resekce, to už ale v tu chvíli není nutné.

Pokud se zlikviduje zdroj infekce, tělo už samo odbourá nepotřebnou ochrannou bariéru a váček se zahojí bez nutnosti jakéhokoliv chirurgického zákroku. Tyto resekce se provádějí například v případech vícekořenových zubů, kdy jeden kořen není možné endodonticky ošetřit a proto se bezprostředně po zaplnění zubu odstraní celý problematický kořen. Prognóza takového ošetření také není stoprocentní, ale pokud vás lékař pošle k chirurgovi, který zákrok provede až za několik týdnů, šance na úspěch ošetření znovu rapidně klesá.

Třetím problémem u resekcí je závažné poškození vestibulární kosti (to je kost na vnější straně zubu, odkud se zákrok provádí). Pevnost a úplnost této kosti je rozhodující pro úspěšné zavedení a vhojení implantátu a často se stává, že u pacienta po resekci je nejprve nutné první operací obnovit čelistní kost a teprve po 4 – 6 měsících je možné zavedení implantátů. Pokud poškození kosti není tak závažné a implantát se dá pevně usadit, je možné zavedení implantátu společně s doplněním čelistní kosti (augmentací) v jednom sezení, celé ošetření to ale zcela zbytečně prodražuje a také se prodlužuje nutná doba hojení.

Porovnávat výhody implantace a resekce je tedy poněkud tristní. Zatímco resekce má opodstatnění jen v naprostém minimu případů, leží většina výhod na straně implantátu. Ten se nikdy nestane zdrojem další infekce organismu, nikdy nebude bolet a také nijak nepoškozuje a neovlivňuje své okolí. Nesrovnatelná je také prognóza obou ošetření. Zatímco implantát je obvykle doživotním řešením, resekovaný zub jím naopak ve většině případů nebývá.

Na straně resekce tedy stojí jen nižší náklady na ošetření, a také snaha o zachování vlastního zubu. Pokud ale o zub stejně přijdete a budete následně potřebovat implantát, jsou i tyto výhody značně iluzorní. Proto je nanejvýš důležité, než se rozhodnete pro některý typ ošetření, abyste se seznámili se všemi výhodami i nevýhodami, které daný zákrok obnáší. Jde přece o zásah do vašeho organismu, a o tom nikdo kromě vás rozhodovat nemůže.